Zahradkáři radí

                         Ochrana ovocných stromů na rok 2017

 další možnosti


Novinky jabloní ze Střížovic tady



Ochrana ovocných stromů na rok 2017 zde

 

k                                                          

                           Výsledky hodnocení buchet 2017

v                                                  

                  Výsledky hodnocení zámeckého koštu pálenek 11.3. 2017

 ff

v


mm

 Ochrana květů před jarními mrazíky


 Vzhledem k průběhu  počasí dochází  k nakvétání  meruněk  a tím  stoupá nebezpečí  namrznutí květů a plůdků. Ochrana květů se dá dělat ,několika  způsoby .  Zamlžování vodou,pomocí  postřikovačů  /nastavení trysky na  jemné kapičky / večer a nebo brzy ráno ,. při východu slunce. Nebo zadýmováním  mírně zvýšenou teplotou okolí kvetoucího stromu.,nebo, u nízkých tvarů ,přikrytím  koruny netkanou textilí. Nebo  provést  postřik na nerozkvetlé květy  O,2 Boraxem,tak aby  tento mohl zaschnout a vytvořil ochrannou vrstvu na pupenech . V případě,že  meruňky už kvetou ta k snížíme koncentraci  Boraxu na O,1 % Dále se používá ochrana  měďnatými přípravky a  to kuprikolem nebo  šampionem a to  ředění 3%.. Ochranný postřik  Boraxem se užívá  při nakvétání jahod  , aby nezmrzly květy.Zdraví Soukup.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2015


Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2015
Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) a strupovitost jabloně a hrušně (Venturia inaequalis a V. pyrina). Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Na hrušních může také škodit rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde mladé plůdky jabloní po odkvětu pravidelně poškozují pilatka jablečná a zobonosky - nejčastěji zobonoska jabloňová a ovocná - nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům.

Jádroviny a peckoviny

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) a strupovitost jabloně a hrušně (Venturia inaequalis a V. pyrina). Ze škůdců mohou při přemnožení působit škody obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Na hrušních může také škodit rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová. V oblastech, kde mladé plůdky jabloní po odkvětu pravidelně poškozují pilatka jablečná a zobonosky - nejčastěji zobonoska jabloňová a ovocná - nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávání imág z větví, podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. Pozor na ochrannou lhůtu u raných odrůd! Kromě jiných insekticidů jsou proti obalečům povoleny i systemicky působící neonikotinoidy: Calypso 480 SC a Mospilan 20 SP a kontaktní přípravky Dimilin 48 SC, Coragen 20 SC, Integro a Spintor, které jsou většinou klasifikovány jako neškodné opylovačům a dalšímu užitečnému hmyzu.

Obaleč jablečný je nejčastějším původcem „červivosti“ jablek. Napadá příležitostně i další ovocné druhy (hrušně, meruňky, vlašské ořechy). Škodí housenka, která žije v plodech a svojí aktivitou je znehodnocuje. Přezimuje housenka v pevném pavučinovém zámotku v různých úkrytech (za kůrou, pod listím,ve skladech ovoce). Na jaře se housenky kuklí a motýlci se líhnou zhruba v polovině května. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na listy nebo na malé plody. Vajíčko je mléčné barvy, asi 1 mm velké, téměř okrouhlé, ploché, přilepené na list nebo plod. Vylíhlé housenky nejprve ožírají čepel listů (škody jsou však téměř neviditelné) a postupně se prožírají dovnitř plodů. Housenka během svého života poškodí 2–3 plody. Dospívá za 3–5 týdnů a poté se kuklí. V teplejších oblastech se vyvíjejí ještě letní generace. Ztráty na výnosu a kvalitě úrody způsobené tímto škůdcem mohou být podle stupně napadení velmi vysoké. Uvádí se, že každoročně může poškodit až 25–50 % úrody, při menší násadě plodů mohou být škody ještě vyšší. Obaleč jablečný má mnoho přirozených nepřátel, avšak ne v intenzivně ošetřovaných sadech, kde musíte jeho škodlivost omezovat cílenou chemickou ochranou. Pro sledování jeho populace se s úspěchem používají feromonové lapače, které napomáhají snižovat škody způsobené tímto škůdcem s minimálním počtem ošetření. Ve výsadbách, v nichž se sleduje nálet samců do feromonových lapáků, se ochranný zásah provede vždy po vyvrcholení výrazné letové vlny, pokud trvají vhodné podmínky pro kladení vajíček, tj. pokud večerní teploty ve 21 hod. dosahují alespoň 17 °C. Termín ošetření záleží na typu použitého přípravku. Kontaktní přípravky se aplikují zpravidla do 3 dnů a systémové přípravky do 8 dní po vrcholu letové vlny.

Na jabloních škodí i někteří dalších obaleči (tzv. pupenoví, slupkoví), zejména obaleč pupenový a obaleč jabloňový.

Housenky obaleče švestkového způsobují červivost švestek a slív. V místě, kde housenka vnikla do plodu, bývá na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace působí opad plodů (obdobně jako housenice pilatek), housenky druhé generace způsobují červivost plodů. Obaleč švestkový je jedním z nejdůležitějších škůdců slivoní. Ochrana proti housenkám první generace se většinou neprovádí, je však nutná při nižší násadě plodů. Vážnější škody způsobují housenky druhé generace znehodnocováním plodů. U obaleče švestkového přezimují dorostlé housenky v zámotku u paty kmene stromu nebo v půdě. Na jaře se kuklí. Motýli první generace se objevují zpravidla v květnu. Plody napadené housenkami první generace zasychají a opadávají. Z opadaných plodů vylézají housenky ven a kuklí se v půdě. Motýli druhé generace létají zpravidla koncem července a počátkem srpna. Samičky kladou ve večerních hodinách vajíčka na plody, vylíhlé housenky se po několik minut pohybují po povrchu plodů a pak se prožírají dovnitř plodů. Více jsou napadány pozdnější odrůdy švestek. Ošetření se signalizuje podle náletu imag do feromonových lapačů a doporučuje se zhruba týden po vrcholu výrazné letové vlny obdobně jako u obaleče jablečného. Oproti obaleči jablečnému však samečci obaleče švestkového nalétávají do feromonových lapačů podstatně více i za chladnějšího počasí. Letové vlny se většinou překrývají a vrcholy jednotlivých letových vln nebývají tak zřetelné!

Strupovitost na jablku
Strupovitost na jablku
 
Obaleč jablečný - housenka
Obaleč jablečný - housenka
 
Obaleč švestkový - housenka
Obaleč švestkový - housenka
 

Feromony

V systémech integrované a biologické produkce se stále častěji využívají feromony nejen k signalizaci, ale i k přímé ochraně produkčních ploch sadů a zejména vinic před škodami způsobovanými housenkami obalečů.Feromony jsou látky, které umožňují hmyzu vyhledávat na velkou vzdálenost partnery připravené k páření. Tento jev je již poměrně dlouho běžně využíván u tzv. feromonových lapáků, které slouží k signalizaci náletu hmyzu nebo k jeho hubení.

Nyní se používá metoda tzv. matení - dezorientace samců (mating disruption), která spočívá v zamoření (nasycení) celého chráněného porostu takovým množstvím samičího feromonu, že samci následně nemohou najít skutečné samičky, nedojde k páření, samičky kladou neoplodněná vajíčka a nedojde k poškození plodů housenkami. Aby bylo matení samců dostatečně účinné, musí být prováděno zkušenými odborníky tak, aby byla zohledněna specifická situace každého jednotlivého sadu či vinice. Tato metoda je použitelná jenom pro větší pravidelné plochy - doporučuje se u švestek nad 5 ha a u jabloní nad 10 ha. K matení-dezorientaci samců jsou povoleny tyto pomocné prostředky: do jabloní, hrušní - Isomate C plus, Isomate C LR; do révy vinné - Isonet L plus, Isonet LE a RAK 1+2 M a do slivoní -Isomate OFM rosso.

Po obvodu sadu je vhodné při objevení housenek, doplnit metodu matení samců použitím biologických přípravků na bázi Bacillus thuringiensis (Biobit XL), či na bázi viroidů Carpovirusine a Madex TOP. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů.

Meruňky

Již začátkem května za vlhkého a teplého počasí sledujte v rizikových oblastech napadení chorobou hnědnutí listů meruňky - gnomonie (Apiognomonia erythrostoma). Fungicidní ochrana se doporučuje 2 až 3 týdny po odkvětu a při vlhkém a teplém počasí 2 až 3× opakovat v 10–14denních intervalech přípravky: Novozir MN 80 New, Syllit 65 WP, Syllit 400 SC, Talent aj. Na lokalitách s pravidelným a silným výskytem choroby v minulém roce se doporučuje provést preventivní chemické ošetření již po odkvětu meruněk ve fázi tvorby listů. Významným preventivním opatřením je také likvidace napadených opadlých listů, které jsou jediným primárním zdrojem infekce.

Na některých lokalitách se při vlhkém počasí mohou počátkem června objevit na meruňkách, především na plodech blízko stopky, šedohnědé skvrny. Způsobuje to houbová choroba strupovitost peckovin (Venturia carpophila). Choroba napadá zejména plody, ale také listy a letorosty. Nejčastěji bývají poškozeny plody v zahuštěných výsadbách a ve spodních částech severní strany koruny. Nejvíce jsou napadány plody meruněk, ale i broskvoní a mandloní. Na plodech se vytvářejí (nejčastěji až ve stadiu dozrávání) drobné (2 až 5 mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny, často s tmavším lemem. Počet skvrn se postupně zvětšuje, skvrny tmavnou, korkovatějí a při větším počtu se spojují v nepravidelné plochy. Skvrny jsou většinou lokalizovány v blízkosti stopky (na horní části plodů). Napadené plody nerostou, jsou deformované a často praskají a následně jsou napadány moniliovou hnilobou. Choroba přezimuje na napadených větvích. Za vegetace se šíří konidiemi z napadených pletiv. Onemocnění se šíří především za deštivého a teplého počasí (optimum 25–30 °C). K infekcím dochází již 4.–6. týden po odkvětu, obvykle však až za deštivého počasí v průběhu června a července (meruňky) nebo července a srpna (broskve). Jednotlivé odrůdy jsou různě náchylné (z broskvoní především pozdní odrůdy). Napadení listů strupovitostí peckovin je jenom málo významné. Středy skvrn na listech hnědnou a usychají. Letorosty jsou poškozovány především u mandloní. Skvrny na letorostech jsou oválného tvaru. Základem ochrany je prevence, především volba lokality (nevysazovat citlivé odrůdy na uzavřená vlhká stanoviště) a zajištění vzdušnosti porostu a koruny stromů.Učinkují fungicidní přípravky, které jsou povoleny proti ostatním chorobám peckovin, např.: Abilis Ultra, Horizon 250 EW, Kumulus WG, Signum, Syllit 65 WP, Talent, Teldor 500 SC, Zato 50 WG aj. K omezení výskytu choroby většinou postačuje ošetření v době zjištění prvních výskytů choroby. Při silném infekčním tlaku je vhodné při dodržení ochranné lhůty ošetření za 7–14 dnů zopakovat.

Hněhnutí listů meruňky
Hněhnutí listů meruňky
 

Třešeň

Na počátku květu černého bezu (obvykle počátkem června) je aktuální vyvěsit žluté (nebo i bílé) lepové desky na signalizaci letu vrtule třešňové, která každoročně způsobuje červivost plodů třešní a višní. Je to malá pestře zbarvená moucha, která ve stadiu kukly přezimuje v půdě. Obvykle v době květu černého bezu se líhnou z kukel mouchy, které po páření kladou vajíčka na plody třešní a višní. Ošetření proveďte v případě zvýšeného náletu much vrtule na lepové desky insekticidy: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Danadim Progress, Perfekthion, Reldan 22 aj. Ošetřujeme jen polorané a pozdní odrůdy.

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň pět kolonií na 100 letorostech) ošetřete výše uvedenými přípravky.

Skvrnitost listů třešně
Skvrnitost listů třešně
 

Višeň

Na rizikových polohách ošetřujeme proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii), za vhodných podmínek pro šíření patogena poprvé zpravidla 3–4 týdny po odkvětu a podruhé za 1–2 týdny přípravky: Antre 70 WG, Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 New, Syllit 65 WP, Syllit 400 SC, Systhane 12 EC, Talent, aj.

Broskvoně

Nabroskvoních (zvláště na některých nektarinkách) se v teplých letech škodlivě projevuje padlí broskvoňové (Sphaerotheca pannosa), nejen na listech, ale hlavně na osluněné straně plodů světlými skvrnami. Ty postupně překryjí většinu povrchu plodu. Při časném napadení plody špatně rostou a mohou i praskat a zasychat. Mladé plody jsou nejnáchylnější do velikosti 2,5 až 3 centimetrů. Na lokalitách s pravidelným výskytem této choroby se první ošetření doporučuje měsíc po odkvětu, nejpozději však při prvních příznacích. Ošetření je většinou potřeba několikrát opakovat v závislosti na klimatických podmínkách a náchylnosti pěstované odrůdy přípravky: Kumulus WG, Talent, Zato 50 WG.

Jahodník

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad hniloby plodů způsobené šedou hnilobou jahod (plíseň šedá,Botryotinia fuckeliana). Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech opakujte. Povolené jsou přípravky: Minos, Mythos 30 SC, Prolectus, Rovral Aquaflo, Signum, Switch, Teldor 500 SC, Thiram Granuflo a případně biopreparát Polyversum. Dávka aplikované jíchy je minimálně 1000 l/ha.

Ořešák vlašský (královský)

Citlivé odrůdy vlašských ořešáků, zejména v uzavřených polohách, mohou být i silně napadeny hnědnutím listů ořešáků (antraknóza ořešáku, Gnomonia leptostylla), projevující se hnědými skvrnami na listech i plodech. Nákaza při časné infekci plodu často proniká mladou skořápkou až do jádra. U starších plodů se choroba zastaví na skořápce a na tvorbu jádra již nemá větší negativní vliv. Při silném napadení se skvrny spojují, napadené listy se deformují, zasychají a již koncem léta předčasně opadávají. V důsledku předčasného opadu listů hůře vyzrávají dřevní části a je zvýšené riziko poškození mrazy. Houba přezimuje na napadených opadaných listech a oplodí, ze kterých se na jaře uvolňují askospory, jenž jsou zdrojem primárních infekcí. Obvykle se uvolňují od poloviny května do poloviny června.Na napadených částech se vytvářejí konidie, které jsou zdrojem další infekce. K infekci však může docházet jen při ovlhčení rostlinných částí. Pro omezení napadení jsou významná především preventivní opatření, která omezují podmínky pro šíření patogena. Na riziková stanoviště nevysazovat náchylné odrůdy (většina roubovaných odrůd). Tak jako u jabloní udržovat vzdušnost koruny a porostu vhodným řezem (kdykoli za vegetace, když již neteče míza - od konce května), zejména převislé větve sahající k zemi. Protože původce této choroby přezimuje ve spadaných napadených listech a oplodí, spolehlivou ochranou je i důkladná likvidace těchto napadených a opadlých částí. Nejvhodnější je to udělat ještě na podzim, nejpozději však do začátku května. Na kyselých půdách můžeme zvýšit odolnost ořešáků i důkladným povápněním. Chemická ochrana se provádí zejména ve školkách a mladých výsadbách. Ošetření provedeme (jako u jabloní proti strupovitosti) 1× před květem a podle infekčního tlaku ještě po odkvětu 2–3× v intervalu 7–14 dní ošetření opakujeme měďnatým přípravkem: Cuprocaffaro, Flowbrix, Champion 50 WP, Kuprikol 50, Kuprikol 250 SC aj.  U vzrostlých stromů provedeme podle technických možností, alespoň ošetření spodní části koruny. Toto ošetření je také účinné proti bakteriální skvrnitosti ořešáků (Xanthomonas juglandis),které škodí obdobně a má podobné příznaky, avšak u bakteriální skvrnitosti se tvoří na slupce napadených plodů bakteriální sliz.

Někteří pěstitelé zaměňují tyto choroby s hálkami, které se v hojné míře na ořešácích také vyskytují. Způsobují je malí (spíše drobnohlední) roztoči vlnovníci - vlnovník ořešákový a vlnovník puchýřovitý. První způsobuje plstnatost listů, druhý hrotnatou bradavičnatost na listech a vzácně i na rubině mladých plodů -na líci listů se během vegetace objevují vypouklé hálky až bradavičnaté útvary. Hálky jsou ze spodní strany vyplněny hustou spletí trichomů (plstí) a uvnitř žijí roztoči. Mají několik překrývajících se generací v roce. Přezimují pod šupinami pupenů, nikoliv na listech, proto likvidace napadeného listí zde moc nepomůže. Roztoči (pokud se pravidelně silně nepřemnožují) však nezpůsobují výrazné škody. Proti vlnovníkům u nás zatím není evidován žádný ochranný přípravek. V době rašení můžeme proti vlnovníkům použít přípravek Oleokol a případně také můžeme využít biologický přípravek obsahující dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Hnědnutí listů ořešáků
Hnědnutí listů ořešáků
 
Bakteriální skvrnitost ořešáku
Bakteriální skvrnitost ořešáku
 
Poškození ořešáku vlnovníky
Poškození ořešáku vlnovníky
 

Líska obecná

Lískové oříšky bývají pravidelně poškozovány larvami brouka nosatce lískového. V době přemnožení a nižší násadě, může tento škůdce způsobit až 100% poškození lískových oříšků. Nosatec lískovýje 6–9 mm dlouhý a díky zbarvení těla (tmavě olivově hnědý, nepravidelně světle skvrnitý) velmi nenápadný brouk. Má dlouhý, silněji prohnutý nosec se světlými zalomenými tykadly. Larvy, které se živí vyžíráním jader, jsou rohlíčkovité, beznohé, 10 mm dlouhé, mléčně bílé s hnědou hlavou. Nosatec lískový má jednu generaci v roce. Přezimují larvy v půdě pod lískami v hloubce 10 až 25 cm. Na jaře se kuklí, ale některé larvy „přeléhávajíů a ke kuklení dochází až za 2–3 roky. Brouci se většinou líhnou během května. Na lískách pak žijí v červnu a druhé polovině července. Při úživném žíru a později zejména v době kladení vajíček vykusují chodbičky do mladých lískových oříšků. Takto poraněné lískové oříšky jsou pak, za vlhka druhotně napadány houbami, nejčastěji moniliniovou hnilobou (Monilia laxa). Napadené plůdky se přestávají vyvíjet, černají a opadávají. Brouci jsou za slunečních dnů velmi pohybliví, rychle a poměrně daleko létají. Při vyrušení, třeba jen po lehkém zatřesení větvemi, ihned padají k zemi (jako většina nosatců). Zde na nějakou dobu znehybní a předstírají, že jsou mrtví. To můžeme využít k jejich signalizaci a odchytu. Kladení vajíček probíhá (podle fenologické fáze v dané nadmořské výšce) na přelomu června až července. V této době není osemení plodů ještě dřevnaté a začíná se vyvíjet jádro. Samičky v něm vykusují chodbičku a na její dno kladou do každého plodu po jednom vajíčku, ze kterého se za 8–10 dnů líhnou larvy. Dospělé larvy během září opouštějí vykousaným otvorem oříšky a padají k zemi. Zavrtávají se do půdy, kde si vytvářejí hliněné komůrky, ve kterých přezimují. Ochrana před nosatcem lískovým je díky rozvleklému výskytu brouků velice obtížná.

Nepřímou ochranou proti tomuto škůdci je na podzim prokypření půdy okolo keřů, čímž zničíme značnou část populace larev. Doporučuje se také během května až června při „rojení“ brouků jejich sklepávání a následné ničení.Z dalších uváděných možností je hubení larev a brouků slepicemi, hlavně během května, kdy vylézají brouci ze země a v době, kdy larvy opouštějí oříšky, tedy asi od konce srpna do září. Při využití slepic jako predátorů bylo zjištěno, že účinnost hejna se až o 30 % zvyšuje, pokud jsou s kohoutem, který slepice cíleně vodí, neboť červi patří mezi jeho oblíbené pochoutky. Nevhodní jsou brojleři, u kterých byl šlechtěním potlačen přirozený zájem o hmyz. Účinnost výše uvedených biologických opatření však může snižovat nálet brouků z okolí, kde se ochrana neprovádí.

Chemická ochrana se běžně proti nosatci lískovému neprovádí a ani nejsou proti tomuto škůdci povoleny žádné přípravky. Na lokalitách, kde pravidelně škodí, můžeme lísky ošetřitv době „rojení“ dospělých brouků (květen, červen) ještě před kladením samiček, běžnými insekticidy povolenými např. proti květopasu či obaleči jablečnému. Ošetření je třeba, při silném výskytu, alespoň 2× opakovat ve 14denních intervalech. Termín prvního ošetření si můžeme určit sklepáváním nosatců z korun lísek ve třídenních intervalech na rozprostřené plachty. Kladení samiček většinou probíhá v teplotně normálních letech v nadmořské výšce okolo 300 m n.m. převážně v poslední dekádě června a v první dekádě července. V této době oříšky již téměř dorostly do konečné velikosti, ale jsou ještě bez jádra. Protože však brouci kladou vajíčka postupně, vyplatí se přikročit za 14 dnů k opakování postřiku. Fenologicky se jedná o dobu, kdy uvnitř oříšků jsou již patrná 3–5 mm velká jádra. V nižších nadmořských výškách, pod 300 m n.m., je vhodnou dobou pro první ošetření termín v období od 15. do 20. června, druhé ošetření pak mezi 1. až 5. červencem. V ostatních nadmořských výškách je vhodné načasovat ošetření na základě výskytu nosatců a sledování vývojové fáze oříšků. Nosatec lískový však bývá proti insekticidům poměrně dost odolný. V případě škodlivosti přípravku pro včely je nutné chránit kvetoucí rostliny pod keři a v okolí keřů!

Nosatec lískový - larva
Nosatec lískový - larva
 

Réva vinná

Sledujte signalizaci a dle potřeby ošetřete révu protiplísni révy, padlí révy a případně také proti sviluškám a obalečům.

Proti první generaci obalečů - obalečík jednopásý a obaleč mramorovaný - se ošetřují jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Zpravidla stačí jedno ošetření podle signalizace.

V ohrožených oblastech (na náchylných odrůdách) k ošetření proti plísni révy (Plasmopara viticola) v období před květem (počátek období zvýšené vnímavosti k napadení) je vhodné, zejména za příznivějších podmínek pro patogena, použít přípravky s účinnou látkou fosetyl-Al: Aliette Bordeaux, Cassiopee 79 WG, Profiler, Verita, které zajistí dlouhodobou účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systemické působení).

Za suchého a teplého počasí je nutno v ohrožených oblastech ošetřit citlivé odrůdy i proti padlí révy (Erysiphe necator).K prvnímu ošetření je vhodné při teplotách nad 16 °C upřednostnit sirnatý přípravek: Kumulus WG, Sulfonac 80 WG, Sulfurus, případně i strobiluriny: Discus, Quadris, Zato 50 WG či azoly: Domark 10 EC, Talent, Topas 100 EC aj.

Zelenina

Sledujte výskyty mšic a při náletu prvních jedinců porosty ošetřete. Signalizace je na - http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/.

Za vlhkého teplého počasísilně narůstá škodlivost plísní ve sklenících i na venkovních kulturách, sledujte signalizacina - http://eagri.cz/public/app/lpisext/public/app/srsmapa/.

Na vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky, slimáky a plzáky. Možno aplikovat návnadové moluskocidní přípravky: Mesurol Schneckenkorn,Lumex, Metin, Slimax, Vanish Slug Pellets a Ferramol, Sluxx aj.Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny - ve sklenících na cestičky, pod pěstební stoly. Přípravek nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.Z biologických přípravků možno využít: Nemaslug, Phasmarhabditis - systém na bázi parazitických hlístic (Phasmarhabditis hermaphrodita). Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens, preventivně nebo i kurativně dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 °C, optimum je při 15–20 °C, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký.

Cibule

Ve druhé polovině května sledujte signalizaci plísně cibule (Peronospora destructor)a na rizikových plochách, kde byly zjištěny první výskyty choroby, aplikujte přípravky: Acrobat MZ WG, Curzate M, Dithane DG Neotec, Dithane M 45, Novozir MN 80 NEW, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepite, případně i měďnaté: Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Korzar, Kuprikol 250 SC, Kuprikol 50 s přídavkem smáčedla. Možno aplikovat i přípravek Infinito, kromě cibule na zelenou nať. Za deštivého počasí pokračujte v ošetření v intervalu 10 až 14 dnů. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Polyversum.

Plíseň cibule
Plíseň cibule
 

Pór

Mezi významné škůdce póru patří vrtalka pórová. Jarní generace (duben až začátek května) poškozuje především cibuli ze sazečky, česnek, popřípadě přezimující pór. Podzimní generace (konec srpna až začátek října) poškozuje především pór a letní výsevy cibule. Při napadení česneku slupky praskají a „palička“ se otvírá. Napadená cibule má deformované listy, které se kroutí. Při deštivém počasí dochází k zahnívání cibule a uvnitř se nachází larvy škůdce. Provrtané rostliny póru s larvami a pupárii jsou znehodnocené, nepoužitelné a při skladování následně zahnívají. Vrtalka přezimuje jako kukla v pupariu. Mouchy se líhnou v průběhu dubna až začátkem května. Samičky kladou vajíčka do bazální části listů pod pokožku. Zpočátku larvy minují v pletivech listů a nebo kořenového krčku. Mohou postoupit i do podzemní části. Má dvě generace v roce. Důležité je pěstovat cibulovou zeleninu v co největší vzdálenosti od loňských pozemků. Ošetřuje se v době hromadného rojení imag do začátku líhnutí larev škůdce pyretroidem: Decis Mega, Decis 15 EW.

Puparia vrtalky pórové
Puparia vrtalky pórové
 

Cibulová zelenina

Lokálně může také škodit molík česnekový. Molík patří mezi nepříjemné škůdce cibulovin. V letech, kdy dojde k jeho přemnožení mohou být zejména na menších plochách škody dosti citelné.V květnu kladou samičky vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů cibule, česneku, póru a pažitky. Nejdříve vylíhlé housenky minují v listech, později se do nich prožírají a pokračují v žíru zevnitř a jejich požerky jsou na povrchu listů patrné jako podélné světlé proužky. Napadené listy následně od špičky odumírají a mohou se také lámat. Typické pro toto napadení je drť v listech po žíru housenek. Housenky se kuklí na vnější straně listů. Motýlci druhé generace se vyskytují v červenci, třetí generace v září. Preventivní ochranou proti napadení molíkem je pěstovat cibuloviny co možná nejdále od loňských ploch, což na zahradách a menších plochách zpravidla není možné. Ošetřuje se insekticidy v době letu dospělců, kterou je možno signalizovat pomocí feromonových lapačů. Do cibule jsou povoleny na třásněnku zahradní: Calypso 480 SC, Danadim Progress, SpinTor, které dobře účinkuje i na housenky motýlů. V zahraničí se používá i aplikace biologické ochrany na základě Bacillus thuringiensis.

Košťáloviny

Na košťálovinách, zejména na brokolici, kapustě a květáku, škodí kromě mšice zelné, dřepčíků a květilky zelné také molice vlaštovičníková. Molice vlašťovičníková nejvíce škodí na růžičkové kapustě, brokolici a na kadeřávku, květilka zelná na květáku a dřepčíci zejména na druzích, které nemají vosk na listech (ředkve, ředkvičky a pekingské zelí). Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytů škůdce a ošetření dle potřeby zopakujte.

Na všech brukvovitých kromě housenek běláska zelného a běláska řepového  způsobují velké škody housenky můry zelné a můry kapustové, jejichž housenky žijí skrytě a provrtávají hlávky, které následně zahnívají. Porost ošetřete dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná. Na tyto škůdceaplikujte přípravky s přídavkem smáčedla: SpinTor, Steward - na housenky můry zelné a housenky motýlů, případně některý z povolených pyretroidů: Agrion Delta, Alfametrin ME, Buldock 25 EC, Decis Mega, Decis 15 EW, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Karis 10 SC, Samuraj. Na mšice jsou povoleny - Calypso 480 SC, Danadim Progress, Chess 50 WG, Ninja, Plenum, Pirimor, aj. s přídavkem smáčedla. Obdobně mohou vyvinuté hlávky poškodit chodbami i slimáci a slimáčci.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin, zejména u květáku a kedluben může být způsobováno více faktory. Nejčastěji je to způsobováno růstovým šokemu předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu.

Lokálně způsobují vyslepnutí svými požerky také larvy krytonosce čtyřzubého nebo larvy plodomorky zelné.Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin mšicí zelnou. V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. K chemickému ošetření lze preventivně použít některý z výše uvedených přípravků. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelnéje pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele.

Na košťálovinách narůstá škodlivost květilek. Nejškodlivějším druhem je květilka zelná, která způsobuje hospodářsky významné škody na všech druzích brukvovité zeleniny. Škodlivost květilky zelné na brukvovité zelenině vzrůstá v důsledku namnožení na ozimé řepce. Dále škodí květilka všežravá zejména na kedlubnu, kadeřávku, brokolici a ředkvi. Ke škodám působeným předchozími dvěma druhy se někdy připojují škody způsobené květilkou ředkvovou a květilkou kořenovou. Při teplém podzimu vzrůstají škody působené květilkami zejména na čínském zelí a růžičkové kapustě. Larvy první generace květilky zelnézpůsobují poškození košťálovin, zvláště vysazeného květáku. Hostitelskými rostlinami jsou četné druhy čeledi brukvovitých. Napadené rostliny mohou být zakrnělé a poškozená místa jsou vstupním místem pro houbové infekce. Odumírání rostlin způsobují až 7 mm dlouhé bílé larvy, které ožírají kořínky a u ředkviček provrtávají bulvičky. Mouchy květilky kladou vajíčka koncem dubna až zač.května na půdu k rostlinám. K signalizaci náletu imag můžete umístit do porostu bílé lepové desky pod úhlem 45°, na které se nalétávající mouchy přilepí. Larvy druhé a třetí generace pak většinou vyžírají chodbičky v košťálech a na bázích hlavních žeber listů (u hlávkového a pekingského zelí, hlávkové kapusty, květáku). Takto poškozená pletiva velmi často, především za vlhkého nebo deštivého počasí, podléhají druhotným bakteriálním hnilobám. Poškozovány jsou však i zdužnatělé kořeny (např. u japonských ředkví) nebo bulvičky a bulvy (ředkvička, vodnice, tuřín). Obdobné škody jako květilka zelná způsobuje i vzácnější květilka všežravá. Suché a teplé počasí výskyt květilek omezuje. Nepřímá ochrana spočívá v pěstování brukvovité zeleniny na větrných otevřených polohách, co nejdále od loňských porostů brukvovitých plodin. Střídání brukvovitých plodin s jinými plodinami a ihned po sklizni odstranit z pole všechny košťály a jiné zbytky brukvovitých plodin. Poškození rostlin můžete omezit taky tak, že vysázené záhony pokryjete „netkanou textilií“, která kromě přirychlení, kvalitně přikryté kultury ochrání (okraje fólie pečlivě nahrnout zeminou) proti všem nalétavajícím škůdcům i proti mírnějším ranním mrazíkům. Toto opatření můžete použít i proti dřepčíkům. Chemická ochrana proti květilkám zahrnuje insekticidní moření, aplikaci granulátů při výsadbě nebo aplikaci insekticidů zálivkou. Optimální termín ošetření je v době maxima líhnutí larev z vajíček, tj. přibližně za 5–10 dnů po prvním hromadném výskytu dospělců ve žlutých miskách. Pro ochranu lze použít některé pesticidy povolené proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny,např.: Buldock 25 EC.

Poškození larvami květilky zelné
Poškození larvami květilky zelné
 

Mrkev

Kromě sporadických výskytů merule mrkvové, mšice mrkvové a mšice hlohové -ta škodí i na kořenech mrkve - je jedním z nebezpečných škůdců mrkve pochmurnatka mrkvová. Způsobuje známé nepravidelné chodbičky pod povrchem kořenů. Může poškozovat rovněž celer, pastinák i petržel. Škůdce má 2–3 generace za rok. První generace se objevuje ve druhé polovině května. Druhá generace nalétává od konce července do konce srpna. Přednostně jsou napadány husté porosty a vlhčí, uzavřená před větrem chráněná stanoviště. Preventivní ochranou je dobrá agrotechnika, hluboká orba, odstraňování posklizňových zbytků po sklizni. Pěstování v místech s větším prouděním vzduchu na hrůbcích, nehnojit chlévskou mrvou či močůvkou. Chemická ochrana je pro dlouhodobé kladení vajíček problematická. Na mšice je povolený přípravek Calypso 480 SC, případně na makadlovku, obaleče a klopuškypyretroidy: Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS.

 

Poškození kořenu pochmurnatkou mrkvovou
Poškození kořenu pochmurnatkou mrkvovou
 

Okrasné rostliny

Kosatce

Kosatce poškozuje květilka kosatcová. Je to moucha, jejíž larvy (8–9 mm dlouhé) se vyvíjejí v květních poupatech kosatců. Napadená poupata nevykvetou, zasychají a případně ve vlhčích podmínkách zahnívají. Za rok mívá jednu generaci a přezimuje ve stadiu kukly. Z kukel se ve druhé polovině dubna líhnou mouchy a samičky po páření začnou klást vajíčka do vyvíjejících se květních poupat. První ošetření bychom měli provést, když se objeví první květní poupata, druhé těsně před kvetením rostlin přípravky: Decis Mega, Decis 15 EW, Fast M aj. - viz povolené insekticidy do okrasných rostlin. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat smáčedlo.

Nebezpečnou chorobou kosatců je skvrnitost listů kosatce (Davidiella macrospora, anam. Heterosporium gracile). Za vysoce vnímavé jsou považovány Iris barbata a I. germanica, za odolné I. sibirica a jeho hybridy. Hostiteli patogenu jsou i další druhy okrasných rostlin, např. Hemerocalis, Fresia, Narcissus a Gladiolus. Na jaře se objevují na listech drobné, prosvítající skvrnky s červeným okrajem. Později se skvrnky zvětšují a dostávají zřetelný tmavohnědý okraj. Skvrny se vyskytují hlavně na horní polovině listových čepelí. Za vlhka bývají pokryty černavým povlakem výtrusů. Při silném napadení listy se skvrnami postupně odumírají. Pro výsadby jsou vhodná slunná stanoviště, výskyt onemocnění podporuje deštivé počasí a závlaha rosiči. Napadení snižuje likvidace všech starých napadených listů, pravidelné přesazování rostlin (nejpozději po 3–4 letech), výsadba v dostatečné vzdálenosti umožňující rychlé osychání povrchu rostlin, pH vyšší než 6 a dostatečná zásoba živin, zejména fosforu a vápníku. Při objevení se skvrnitosti až během vegetace se provádí fungicidní ošetření od prvních symptomů. Ošetření opakujeme v intervalu 7–10 dnů, častěji za deštivého počasí. Při každoročním výskytu se rostliny ošetřují od počátku vegetace od výšky cca 15–20 cm opakovaně v 10–14denních intervalech. K ošetření lze použít fungicidy určené proti původcům listových skvrnitostí okrasných rostlin, např.: Dithane DG Neotec - 0,2%, Folicur AL, Horizon 250 EW, Merpan 80 WG, Ortiva, Score 250 EC aj.K přípravkům je vhodné přidat smáčedlo a občas je střídat. 

květilka kosatcová - poškození květů
Květilka kosatcová - poškození květů
 
Skvrnitost listů kosatců
Skvrnitost listů kosatců
 

Růže

Na růžích sledujte výskyty pilatky růžové, kterápoškozuje mladé výhony ajejí modrozelené housenice okusují listy a pilatěnky drobné žírem larev vytváří svinuté lístky - 1. ošetření se provede v poslední dekádě dubna při rašení prvních listů a po 14 dnech ještě 2× opakovat. Dále sledujte pidikříska šípkového - způsobuje žlutobíle kropenaté listy a mšice. Při prvních výskytech ošetřete např. pyretroidy: Decis Mega, Karate se zeon tech. 5 SC, Samuraj, Vaztak Active, neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, případně i dalšími povolenými insekticidy.

Sledujte i výskyty chorob - černou skvrnitost listů (Diplocarpon rosae), padlí růžové (Sphaerotheca pannosa) a rez růžovou (Phragmidium mucronatum) a podle potřeby je včas ošetřete např. přípravkem: Folicur AL, Horizon 250 EW, Ortiva, Saprol - proti houbovým chorobám růží, Score 250 EC aj.

 Housenice pilatky růžové
32 Housenice pilatky růžové
 
Mšice na růžích
Mšice na růžích
 

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů ošetřete pyretroidy: Agrion Delta, Alfametrin, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj; neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Confidor 200 OD, Mospilan 20 SP; organofosfáty: Bi-58 EC Nové, Danadim Progress, Perfekthion, Dursban 480 EC; případně: Chess 50 WG, Ninja aj. Proti sviluškám ošetřete akaricidem: Nissorun 10 WP či Vertimec 1.8 EC.

Příznaky poškození túje suchem a sviluškami
Příznaky poškození túje suchem a sviluškami
 

 Pozn.: * do spotřebování zásob

Aplikované přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a dodržení ochranných lhůt.

 

Generálními sponzory stránek jsou: Olomoucký kraj Vahala prodej výroba uzenin Orel Orel Administrace